Máme tady pro vás další report od Marka Tomana, který vyvrátí zvěsti, že by zábavy na druhou dobu na Mighty Sounds ubylo!

Když jsem vyrážel na Mighty, maminka se mě zeptala: „A co když tam bude pršet?“ Přesněji řekla: „Ale ono tam má pršet!!“ Přitom jsem si uvědomil a) že u tohohle festivalu je mi vlastně jedno, jaké bude počasí, protože i v bahně to bylo fajn… a b) že určité věci zřejmě od matky uslyším i v padesáti. Co se týká první úvahy, při sobotním dopoledním slejváku jsem se ale musel ptát sám sebe, jestli si to opravdu vychutnám za všech okolností… pak se vyčasilo.

Slovenští Smola a hrušky předvedli zbigbítovatělé reggae/ ska a nadšení pro věc, protože volat v dusném stanu v jednu odpoledne „Ruky nad hlavu!“ (druhý den festivalu), to chce odvahu. Poměrně rychle se jim ale povedlo proměnit stan v klub v jedenáct večer.

Zpěvačka Discoballs dokázala svým gymnastickým vířením po pódiu výdrž, a kapela zase sehranost. Dechová sekce sfoukávala prvním řadám čepice z hlav. A jejich „melodies in my memories“ zazněly na Mighty už podeváté. Italští The Offenders zahráli ska set, který určitě nezklamal nikoho, kdo sebou rád hejbne. Zpěvák ho z velké části absolvoval ve věšteckém záklonu, jako by něco četl ze stropu stage. Jeho kytara ale nevypadla ze hry – The Offenders to s přehledem odmydlili.

Maďarská trojka Gorilla hrála psychobilly a jejich texty částečně v maďarštině tomu dodaly ještě ujetější ráz (což je poklona).

U Open Season ze Švýcarska byla reakce publika nejdřív obezřetná. Tahle partička, která už na Mighty i jinde u nás vystupovala, proslula energickým ska doprovázeným pohybovou choreografií jak z televizní šou – jenom s humorem. Tentokrát bylo znát, že se hudebně posunuli – k „urban reggae“, jak tomu říkají. V jejich taneční hudbě se ale reggae dalo snadno vystupovat, drum´n´bass to popohnal a zpěvák Santosh si přítomné svým projevem (něco mezi politikem a psychologem) omotal kolem prstu.

Britští punkeři The Restarts dokázali, že člověku může být přes třicet a jeho naštvanosti se dá věřit. A zajímavá věc, hned po nich ve stanu Radia 1 vystoupily Vagyny dy Praga – sice akusticky a humorně, ale se stejným punkovým nasazením. Na politiky se boty házejí z nenávisti – na Vagyny s láskou, jak se ukázalo, když diváci ochotně uposlechli jejich výzvy.

V Bubnu selector Boldrik vyučoval dějiny ska s pomocí zásoby svých dubplatů a s rozpřaženýma rukama vypadal jako vlídný kněz, přesněji rabín, který konečně narazil na vnímavé věřící.

Ti, kteří mají rádi reggae, asi s netrpělivostí čekali na vystoupení mladé jamajské zpěvačky s hvězdnou pověstí Tanyi Stephens. A na stagi se objevila dáma, které z hlavy vybuchovaly dva roje vlasů, a která zahájila něco jako hudební psychoterapii. V textech i mezi skladbami vyzývala ke vzájemnému respektu, a s jejím lahodným hlasem to byla jednak věrohodná lekce, jednak posluchačský zážitek, byť pro někoho možná až popový.

Ve stanu Radia 1 se zatím pohupoval na scéně chlapík s dredy po kapsy u kalhot a s úsměvem Ježíše z naivního obrázku. Laskavým způsobem, který zároveň srážel do kolen, tam se svým selektorem servíroval dub – přesně v té meditativní poloze, kdy všechno začne dávat smysl. Steppa Warriors z Polska prvně na Mighty – vítejte! Po Polácích pak nastoupil agresivně charismatický General Levy z Británie.

Pro britské Jesse James se punk dá hrát jako ska, jenom ještě hlasitěji a rychleji – jejich šou působila až přeřvaně, ale taková byla jejich hudba.

A pak, po jedné v noci, Darth Vader uvedl na scénu Fast Food Orchestra, aby rozpoutali všeobecný tanec a veselí. Dobře známé pecky, nové skladby a dotažený, šlapavý zvuk.

Zbývá neděle, která nabídne hudební ekvivalent dvou nebo tří menších festivalů. Což takhle Sto zvířat? Máme. Italští skáčkaři Talco? Na skladě. Hudební legenda, newyorští The Slackers – na jejich webu žadoní o koncert fanoušci z celého světa – vystoupí včetně akustického setu Vica Ruggiero. A taky Prague Conspiracy, Vladimír 518, Kšandy industry a Vasilův rubáš, Kapitán Demo, Rocky Leon… mimo jiné. Krátce, doporučuju přehodnotit prázdninové plány, případně vyrušit hnusný pondělek náhlým dnem dovolené a přijet.

Abyste pak mohli mamince říct: „Bylo to skvělý. A jestli pršelo? Jestli jo, tak si to nepamatuju.“

Je neděle, skoro jedenáct dopoledne, na obloze mraky, jen aby se neřeklo, a duje příjemný festivalový větřík.

Tři afterparty v klubu Cross v pondělí – ve středu budou následovat.

 

aktualizováno 13.7.2014